Obytné budovy
Projekty
46 Hoděšovická
47 Kocanda
48 Ateliér Bohouš
49 Třešňová
ůlakjfůlkasjfůljk
50 Kdoulová
51 Chorvatsko
52 Strakonice
53 Mořina
Nádherné prostředí.
54 Dobřejovice
Velmi komplikovaná přestavba, ve velmi komplikovaném prostředí.
55 Co s pozemkem
To je otázka, které se mnozí podiví. No přece postavím na něm dům a v tom budu bydlet, nebo ho pronajmu, nebo se ziskem prodám. Ale zde se setkáváme s jiným fenoménem, který se bude dále rozšiřovat. Se zkvalitněním zastavěnosti pozemků.
Dodnes každý kupoval tak velký pozemek, aby se mu na něj vešel dům a dodržel povinné odstupy od sousedů. Jen málo kdo věnoval větší pozornost parteru. Ale ti, kteří v takových domech žijí, si postupně uvědomují, že je zástavba příliš zahuštěná, že vlastně nemají ani soukromí, které by si původně představovali. Že jim sousední dům zakryl veškerý výhled a že na jejich pozemek od sousedů ustavičně padá stín.
A tady přílétají první vlaštovky, které skupují sousední nemovitosti, domy na nich bourají, scelují je a zhodnocují tak svoje vlastní pozemky. Tím vlastně napravují ty urbanistické chyby developerů, kteří by nejraději stavěli rodinné domy rovnou na sebe.
No a jeden takový zářný příklad nastal, Ale jak s větším pozemkem naložit. Už nestačí jen chodníček kolem domu, a stání na auto. Je nutno něco více. Něco, co má myšlenku.
A tady je nejlepší se obrátit na odborníky. A pokud se sejdou otevřené hlavy architekta a investora, mohou se u toho dokonce ještě dobře pobavit.
Je zde množství nápadů, které se zdají být až nesmyslným blábolem, ale třeba je mezi nimi něco co investora osloví a inspiruje.
56 Bytovka v Českých Budějovicích.
Bytovka se speciální konstrukcí a speciálním vytápěním. Požadavek investora na budovu na sloupech, tak, aby se pod ní dalo parkovat, vznikl při návštěvě DVANu v Modřanech. Zde také vzniklo velké množství parkovacích míst na která by jinak nikde nebylo místo.
Vše podle Le Corbusiera. Vzpomínáte na jeho deset přikázání. Jestli si na ně vzpomenu sám... 1. Dům na nohách 2. Užitná střecha 3. Skelet uvnitř 4. Volná dipozice 5. Zavěšená volná fasáda. 6. Stříška nad vchodem 7. Jedno schodiště pro tři podlaží 8. a nevím.... Budu si ten Modulor muset znovu přečíst.
Dalším, velmi vtipným požadavkem je všechno na elektřinu. Je to reakce na buzeraci s revizemi kotlů, revizemi komínů a revizemi nevím čeho ještě. Stát vede plynovou politiku. Jako že plyn je obnovitelný a elektřina ne, protože jde většina z hnědého uhlí.
No je to zajímavá myšlenka. V každém případě se zatím jedná jen o úvahy.
57 Altán v Olomouci
Celkem prostorný altán v zahradě za velkým domem. Zadání bylo natolik zajímavé, že vlastní tvar vyplynul přímo z jasných požadavků investora.
Vidět všechno na všechny strany a přitom nebýt viděn. Slyšet všechno odevšad, ale nebýt slyšen.
58 Rodinný dům rekonstrukce.
Poměrně hotový dům na prodej. Při bližším pohledu se ukázalo, že je tedy pěkně zbastlený. Kusy podlah trámové, kusy z trapézovch plechů. Jedna výše, druhá níže.
Prostě zajívavé zadání z toho něco vykřesat.
61 Altán Libomyšl 2016
Jako již mnohokrát, i zde jsem se setkal s velmi profesionálním přístupem investora. Přesně věděl co chce a jak to má sloužit. A hlavně, nezačal to řešit sám, ale přizval si architekta. Myslím že to hodně zvyšuje pravděpodobnost úspěchu. Není to jednoduché zadání, protože pozemek je prakticky ukončen a hotov do posledního detailu.
Do takto ucelené koncepce se zasahuje daleko hůře, než na zeleném poli. Zde je vždy důležité nepřidávat nové materiály, ale utancovat to z těch které jsou již použity. Sedlové a pultové střechy s betonovou krytinou, dřevěné trámy a záklopy, sklo a štípané betonové prvky. Poměrně určujícím požadavkem bylo užívání altánu i za nepříznivých povětrnostních podmínek.
62 Kozlí roh
Každý by si přál, aby místo kde stojí jeho dům, bylo zároveň místopisným názvem. Tady se to podařilo. Tato nemovitost se tímto staví na úroveň hradů a zámků.
Nejen tedy svým umístěním v naprosté pustině, ale i svými rozměry. Součástí projektu je také návrh využití tak rozlehlé budovy s tolika místnostmi. Mělo by zde vzniknout několik bytových jednotek s různým využitím.
Tou základní bude nevelký byt, který však bude konstrukčně a izolačně naprosto oddělen od ostatního, od země neizolovaného zdiva. Bude využívat všech nejmodernějších technických vymožeností včeně vytápění tepelným čerpadlem, rekuperací, nebo ovládáním všeho přes mobil. Tím vznikne jakýsi opěrný bod, který bude schopen přijmout obyvatele v kteroukoliv roční dobu a poskytnout jim plné pohodlí.
Ostatní prostory jsou uvažovány pro další a další hosty, ale již v méně chladném období roku.
Jsou ale i prostory, které zůstanou prakticky beze změn jen se základními úpravami.
64 IGC - ARTEO multifunkční budova
Jeden z velmi komplikovaných projektů, na kterém jsem průběžně pracoval několik let. Poslední varianta je totálně odlišná od těch předešlých. Nejen formou, ale i obsahem. A ani tyto obrázky ještě nejsou zdaleka definitivní.
Jak už je u mne skoro zvykem, jedná se opět o polyfunkční dům, čítající jak kanceláře, tak byty, garáže a skladové prostory. V dřívějších verzích obsahoval dokonce velký sál a k němu vývařovnu.
Jednou ze zvláštností je poměrně dlouhé pojízdné oplocení, na noc uzavírající všechna parkovací místa a vstup na pozemek. Je to dáno především množstvím potulujících se bojových psů v okolí. Podvečerní pohled dává vyniknout rozměrným prosvětleným reklamám na střešní konstrukci.
Pohled shora odhaluje především složitost terénního uspořádání a vjezdu na pozemek. Ještě detail sofistikovaných posuvných vrat.
Budova je navržena v nejoptimálnějším poměru cena výkon. To znamená, že se nešetří na základních věcech, jako jsou materiály, zařízení a jejich funkčnost. Ale třeba výtvarné řešení fasády je řešeno jen s pomocí jednoduchých barevných ploch rozbíjejících velkou hmotu a opticky snižujících celkovou výšku.
Rendrované pohledy s lidmi jemně naznačují, že prostor je dimenzován i na společenské akce s větším množstvím návštěvníků obého pohlaví. Pro ně jsou také dimenzována sociální zařízení v suterénu.
Velká garáž se skladovými prostorami. Jedno ze zařízení dokladujících bytelnost celého domu... Bez strojovnový výtah KONE s celo-prosklenou šachtou. Vše samozřejmě ve firemních barvách. Tedy jedné, trávově zelené.
Několik pohledů do prázdných interiérů jen pro představu o velikostech jednotlivých místností.
Denní místnost a kuchyně pro zaměstnance. Poslední obrázek zachycuje pohled na schodiště z půdního prostoru, kde by měl být umístěn archiv. Zavěšená plátna viz podrobněji v záložce obrazy.
65 Rodinný dům Hloubětín
Konečně jsem se dostal přes své nemoci až k našemu domu, který vlastníme již 8 let a nejsme schopni jej zprovoznit. Nyní ale nastala chvíle, kdy se začne něco dít. Na projektu se pracovalo průběžně celé roky, ale vždy to skončilo na nedostatku financí.
Nyní je to už malinko lepší a tak se hned v zimně 2014-2015 zahájí práce a už to nepůjde zastavit. Je pravda, že za ta léta co nad projektem přemýšlíme jsme došli k zajímavým a možná trochu zpátečnickým vývodům. Především je to zásadní vymezení proti nekvalitě většiny dnešních výrobků a materiálů vůbec. Úmyslně říkám výrobkům, protože kvalita práce je dnes naprosto katastrofální. Řemeslo jako takové velmi upadá.
Dokonce se povídá... a mnohé tomu nasvědčuje, že u některých výrobků jsou úmyslně konstrukčně zapracovávány detaily, které jsou navrženy tak, aby se po určité době opotřebovaly a výrobek nebylo možné opravit. Klasickým příkladem jsou zásuvky a vypínače, nebo lustry, kde se vedle bytelných materiálů jako je sklo a kov objevují tenounké prvky z tak nekvalitní umělé hmoty, že degenerují přímo před očima.
Naprosto nepochopitelnou modlou dnešní doby je obrátka. Vyrobit, prodat, spotřebovat, vyhodit a z jiného materiálu vyrobit nové, prodat, spotřebovat a znovu vyhodit. Jinak že nebude práce a tedy ani růst a prosperita. No co je to za blábol? Čím více toho zničím, sežeru a nakoupím znovu, tím více pomáhám společnosti. Nepochopitelné! Lidé se bojí, že nenajdou práci. Ale práce je tolik, že nebude nikdy hotová. Možná že nejsou výhodná a lukrativní místa, ale to je otázka jiná.
Například hodně novopečených manažerů a právníků by se uplatnilo na stavbách jako klempíři, pokrývači, přidavači, zámečníci. V těchto řemeslech je naprostý nedostatek kvalitních lidí. Ba dokonce jenom lidí.
Toto všechno v nás vyvolává jakési znechucení a nenápadný odklon od všeobecných trendů. Obracíme se zpátky ke starším pracovním postupům a způsobům zpracování materiálů. Je to levnější, praktičtější, kvalitnější a v neposlední řadě zdravější. Před lety jsem byl na školení o nadkrokevní izolaci a po mojí otázce proč na palubky, které jsou spárami otevřené do interiéru pokládají asfaltové pásy jako parozábranu, když ten odpar z nich evidentně proniká do místností.... nastalo hrobové ticho. Dnes je to běžná praxe a nikomu to nevadí. Vesele se odpařují kancerogenní látky a protože je toho tolik, tak se o tom raději mlčí. Stejně jako s formaldehydem slepujícím dřevotřískové laminované desky. Nábytek z první republiky je celý klížen klihem z latiček masívního dřeva přetaženého rozbalovanou nebo krájenou dýhou. Je lehoučký a zdravotně nezávadný.
Nejsem žádným ekologem, a nebo zažraným ochráncem přírody. Vím, že je vše nutno používat s mírou a rozumem. Se znalostí věci. Při takovéto samomluvě si vždycky vzpomenu na naši třídní ze základní školy. " Sůl je zdravá a je bezpodmínečně potřebná k životu. Sníte-li však kilo soli... zemřete!" Jako zářný příklad mohu uvést staré napouštěcí nátěry na dřevo, které obsahovaly olovo. Když se jím natřel plaňkový plot, vydržel 50 let i více. Dnešní napodobeniny olovo neobsahují a ejhle. Všechno je pokryto mechem a plísní. To samé azbest, perfektní materiál, jehož návrat předpovídám velmi brzy. On není škodlivý, pokud z něj máte na střeše komínovou rouru. Pokud je zastrčen v zemi kolem skleníku. Je ovšem smrtelný, když ho někdo řeže rozbrušovačkou a nemá ústní roušku. A stačilo by na to stříkat hadicí vodu. Pak malinké jehličky nemohou vzlétnout a nechat se vdechnout do plic, kde se zapíchají.
Podobný problém je s nátěrovými hmotami. Je samozřejmě chvályhodné, že nátěrové hmoty začaly být ředitelné vodou. Vypadá to krásně, ale hůře to funguje. Mám s tím osobní zkušenost. Na poměrně velké administrativní budově bylo potřeba natřít firemní barvou okenní parapety a ploše mnoha desítek čtverečních metrů. Většinu jsme nechali natřít nejkvalitnější vodou ředitelnou barvou. Menší část později barvou syntetickou a malou poslední část nitro barvou. A jednoznačně mohu konstatovat, že čím agresivnější bylo plnidlo, tedy médium které spojuje pigment, tím lepší byl výsledek. Vodou ředitelná finská Tekurila je dnes světlounká, vybledlá a absolutně matná. Synetický Leyland v podstatě to samé, ale zbyla daleko větší hladkost a sytost. Obyčejné nitro drtivě porazilo oba předchůdce. Po naprosto lesklém povrchu stékaly kapky vody jako po kapotě auta.
Teď jak jsem napsal o kapotě. Vzpomněl jsem si na jednu příhodu ještě z mé práce v Projektě. Když se pro VW v Boleslavi projektovalo čtvrté pásmo, nakreslili jsme s kolegyní na rohy lakovny velké komíny. Když pak přišla německá delegace, někdo z nich se zeptal proč tam jsou. A my se smáli, že to je přece na vypouštění odsátých par nitro ředidel do vyšších vrstev vzduchu. Pak se smáli oni nám, že lakovna bude používat vodou ředitelné laky. Ano mohlo by se zdát že auta moc neblednou a matní celkem pomalu, ale tyto laky jsou zapékané a to je zásadní proces pro tvrdost a odolnost laků.
Takže abych se vrátil zpátky k domu. Smrk, borovice, buk, dub, klih, pálené cihly, pálené tašky vápennocementové omítky, ocel, pozink. plech. To jsou materiály, ze kterých jsme chtěli uhrát celý dům. Bohužel velkým problémem je zateplení, kdy se zdá že budeme muset přistoupit k tzv. šedému polystyrenu. Je to pro vlhké zdivo ne příliš odizolovaného domu velmi špatná služba. Protože polystyren je neprodyšný a vlhkost ve zdivu ještě více uzavře. Z domu se stane takový dům v prezervativu.
Je zde na místě úvaha o zateplení minerální vatou, která je difuzní. Nelíbí se mi ale skutečnost, že i při jejím minimálním zvlhnutí rapidně klesají její tepelně izolační vlastnosti. Na dům budou doplněny i klasicistní jednoduché dekorativní fasádní prvky. Tentokráte z extrudovaného polystyrenu. Pomáhají uspořádat ty poněkud rozhádané okenní prostupy.
Druhým ústupkem jsou anhydritové podlahy. Vše sádrové ve mně vzbuzuje nepříjemný pocit. Výhody, které tato technologie přináší jsou však nepopiratelné. Trámové stropy budou nahrazeny ocelovými nosníky jen z důvodu zásadního zvýšení únosnosti podlah v patrech. Na ocelových nosnících budou položeny trapézové plechy, jako ztracené bednění. Po zmonolitnění vznikne nezničitelný strop, resp. podlaha. Na obrázcích výše, je vidět tento strop v pracovně v přízemí a v obýváku v patře. Jsou zde ještě i další, pro porovnání s podhledem z plných desek. Postupně jsme ale od všeho ustoupili a pokusíme se vytvořit netradiční podhled z obrazů na plátnech napnutých na rámech o rozměru 2x1m.
Z moderních technologií chceme uplatnit ještě velké možnosti stále plastických stěrek, nebo spárovaček. Jejich použití by nám umožnilo obejít se bez obkladů, o kterých je všeobecně známo, že se jen těžko vytváří jejich souznění s domem, kde žádný úhel není ten pravý.
Místo nudných barev a ornamentů, si stěrky potom sami pomalujeme. V Míše nacházím zdatnou následovnici. Kompresor a stříkací pistole na airbrush máme připraveny! Zatím jsem použil pro názornost úžasně barevné obrazy od celníka Rosseaua, ale při realizaci se asi vydáme vlastní cestou.
Pomalujeme a pokreslíme všechno. V podstatě se velmi těšíme na volné plochy stěn. Protože jen já mám na různých místech složeno více jak 150 pláten a kartónů. Prostě všechno zavěsíme a zbytek určitě nezůstane bílý.
Zde je nutno se zmínit ještě o jednom principu, který ale v podstatě uplatňuji ve svém životě stále. Je to tzv. informativní stěna. Princip je jednoduchý. Všechno co máme, vystavíte do vitrin, nebo na poličky, nebo zavěsíte od stropu a nebo to přilepíte na stěny. A je TO! Všechny předměty, které máte rádi, budete mít na očích a ne v krabicích.
Máte ovšem smůlu, pokud jste vyznavači minimalizmu. Projektuji samozřejmě v tomto stylu také... Když na to přijde, ale musím se vždy usmívat, když to dělám. Minimalizmus totiž dle mého názoru, vymysleli lidé, kteří se nejsou schopni naučit projektovat ve 3D na počítači. Proto když navrhují třeba kuchyň, vytvoří kvádr. Černý kvádr a tím jejich schopnosti skončí. Tak ho nazvou supermoderní kuchyňskou linkou, na kterou když klikneš, vyjede trouba, dřez, reprobedny a indukční plotna. O to se už ale musí postarat výrobce.
66 Rodinný dům Miškovice - Čakovice
Tak konečně mohu odprezentovat baráček, který vznikal velice těžce a v mnoha variantách. Jedna z nich je vidět pod dvěma vodorovnými čárami. Snad nejdelší projednávání v mém životě.
No, stavební povolení je uděleno a dokonce je hotová i prováděcí dokumentace. Tedy jak se teď má správně říkat dokumentace pro stavbu. V domě bude bydlet úžasná rodina... tři holky a dva kluci. Největší zajímavostí je zde oblá střecha z plastové šindele.
Na šindelové střeše je plošina, kterou může pohodlně používat kominík, anténář, hromosvodař a nakonec i hvězdář... pokud jsou nějaké ty hvězdy přes světelný pražský smog vidět.
Tento dům není ještě zdaleka hotov, ale mně tak baví, že jsem ho sem dal dříve než obvykle. Je na něm uplatněno několik zdánlivě nevýrazných věcí, ale v celku už to dává docela současný vzhled. Jedná se především o nezateplované jednovrstvé zdivo, sedlová střecha bez keramické krytiny přetažená na fasádu, ocelová okna posunutá až k líci fasády, využití stavby ve svahu rozhozením podlaží. Likvidace oplocení v celé přední části pozemku a... A to bude zatím asi všechno.
67 Rodinný dům Vinoř
Pokud se někdo rozhodne, že u staršího domu vymění střechu, okna, kanalizaci, vodu, silnoproud a vytápění, pro které musí většinou přivést i plyn, zbudou jen holé stěny s neúnosnými a vrzajícími trámovými podlahami. Tyto stěny mají nevhodnou dispozici a 8x slovy osmkrát neodpovídají požadované normě na tepelnou propustnost obvodového zdiva. Aby vyhověly, musí být tlusté 3,2m, nebo zaizolované polystyrénem o tl. 120mm. Hodně domů na tuto úvahu zajde. A poměrně hodně brzy. A ti kteří mají zdobné fasády a nacházejí se byť jen růžkem v chráněném území, mají prostě smůlu.
V mnoha ohledech novátorský dům, využívající poslední vynálezy ve stavebnictví. Pro mne jsou velmi zajímavá oblá okna s venkovními žaluziemi, Když se chce tak se na trhu najde všechno. Jen je potřeba zatnout zuby a ve vaně i na WC číst stohy reklamních a odborných materiálů. Je to úmorné, protože 95% z nich, je strašný brak a lži, ale občas se najde perla.
Na domě je uplatněno několik zdánlivě nevýznamných věcí, ale v celku už to dává docela současný výsledek. Jedná se především o nezateplované jednovrstvé cihelné zdivo, které dobře izoluje a přitom dýchá. Potom uplatnění speciální tepelné omítky tl. 3cm. Ta ubere ještě několik Wattů na metr čtvereční.
Stejně progresivní je i nadkrokevní zateplení, které eliminuje tepelné mosty známé z mezikrokevního zateplení. Izolantem je polyuretan, který se v teple odpařuje daleko pomaleji než polystyren.
Požadavek investora byl na poměrně velký dům s mnoha možnostmi využití. Proto bylo nutné navrhnout takovou vnější podobu domu, která nejen že by zapadala do prostředí, ale přímo ho spoluvytvářela. Znamenalo to sedlovou střechu s keramickou krytinou a výšku hřebene ne vyšší než okolní domy. Naštěstí pozemek je natolik velký, že spokojeně unese i stavbu o větším půdorysu.
Stavební firma, se kterou jsem již několikrát spolupracoval a neznám lepší a obětavější, odvedla velmi kvalitní práci a především přicházela sama s novými podněty a nápady jak celou stavbu vylepšit, zkrášlit a v neposlední řadě také udržet v rámci rozpočtu.
Investor byl také velice aktivní, především při výběru různých materiálů a zařízení, které jsou velice kvalitní, ale díky pečlivému hledačskému umění i za přijatelné ceny. Italské obklady, designový nábytek, nebo nábytek na zakázku. Vše toto vyžaduje mnoho malých výběrových řízení. Zahloubání se a pochopení dané problematiky, což potom umožňuje rozhodovat správně.
Například silnoproudé rozvody ovlivnil investor velice silně. Dokonce až do té míry, že celý dům se může v kritické chvíli výpadku proudu v celé oblasti zásobovat sám z elektrocentrály v suterénu. Samozřejmě tu nejde o praní, nebo vaření, ale spíše o zabezpečení a chod výpočetní techniky, případně televize, nebo řízení kotle. Ani nevím, jestli to utáhne ledničky.
Stejně sofistikované je i hospodaření s vodou, kdy dešťová voda ze střechy je zachycována ve velké nádrži pod zahradou. Odtud je prováděna automatická zálivka. Pokud by voda došla, bude využívána další, z revitalizované studny v suterénu. Pokud dojde i ta, bude celý systém přepnut na řad. Stejně to platí i obráceně. Pokud nebude voda v řadu, přepne se celý dům na vlastní hospodaření, aniž by došlo ke směšování vlastní vody s vodou z řadu.
Barevnost a celkové materiálové pojetí bylo celkem jasné od samého začátku. Bude to teplý meruňkový odstín v kombinaci s tmavě hnědou. Nejhorší to bylo ale s materiálem na plot. Pokud bychom chtěli plot omítnutý, mohl by se natřít jako fasáda. Vyžadovalo by to ale neustálou údržbu a tak se přešlo na štípané ztracené bednění tzv. skořicové barvy. Výsledek je velmi podobný, ale trochu tmavší.
68 Zateplení Mlékárenská
Zateplení panelového domu je dnes vlastně povinnost. Nejen z hlediska úspor, ale i z hlediska estetického. Ať už jsou kreace na fasádách jakékoliv, stále jsou lepší než unifikované panely spárované medvědím hovnem. I když je docela zajímavé, že si lidé váží více cihlové výstavby než paneláků. A přesto jsou jejich tepelné ztráty daleko větší. Nedávno jsem byl na nějaké přednášce, kde ukazovali infrafotografie smíšené zástavby. A zatímco stěny panelových domů byly modré a zelené, stěny cihlových činžáků byly růžové.
A není se co divit. Protože cihlová petačtyřicítka je osmkrát pod normou tepelného prostupu. Zato i do hodně spraseného panelu z jakékoliv Prefy, byla vložena polystyrenová izolace.
Problémem zateplování panelových fasád jsou tepelné mosty, vznikající na styku prudce ochlazovaných panelů lodžií a vlastního tělesa domu. Ocelová zábradlí, nebo panelové parapety jsou přímo vetknuty do obvodových panelů a s tím se nedá udělat prakticky nic.
69 Domeček hrázného Konopiště
Úžasný domeček hrázného na Konopišti. Jedná se o návrh využití vnitřních prostor a rekonstrukci vnějšího vzhledu tohoto doslova cukrkandlového objektu. Člověk by si měl občas podobnou věc vystřihnout už jen proto, aby znovu uvědomil profesionalitu, zručnost a vtip starých mistrů. Zapracování do prostoru, zvládnutí velmi složité situace založení.
Schopnost proměnit zjevné nevýhody ve výhody je dokonalou ukázkou architektonické práce. Dlouho jsem měřil, a docela přesně, protože to byl laser. Ale stále jsem se nemohl dopočítat. Až po opětovném zaměření všech úhlopříček jsem došel k překvapivému tvaru půdorysu vklíněného mezi prudký svah cesty na hráz a zároveň kamenného klenutého tělesa stavidla samotné hráze.
Tato kosost je prakticky neviditelná. Jediným místem které jí prozrazuje jsou řezané tašky na střeše. Zvláštní je, jak některé prvky ji plně respektují (krokve) a jiné zase úplně ignorují (stropní trámy). Viz přiloženy půdorys.
70 Sportovní areál Vinoř
71 Dvougenerační vila v Hodkovičkách
Od začátku roku 2010 všichni předpokládali krizi ve stavebnictví. A ona skutečně nastala. Ale takovým zvláštním způsobem. Přestaly se stavět neotesané velké, opakované předražené věci a vznikla poptávka po propracovanějších a menších. Drobní investoři si totiž asi řekli, že stavební firmy teď budou ochotnější a levnější. Výsledkem podobných úvah by mohla být například tato vila v Hodkovičkách.
Ta podivná strakatina na atice je zatím jen maketa něčeho propracovanějšího. K realizaci nakonec nedošlo, tak to zůstalo v této podobě.
72 Rodinný dům Hostouň
Prostorný rodinný dům v Hostouni. Jeho velká část je věnována garáži se třemi stáními pro automobilové veterány a motorku. Realizace již značně pokročila, a než se rozhoupám dát tuto fotku na stránky, tak již bude dům dávno hotov. Oba investoři jsou krásně vysocí, tak i místnosti mají velkou výšku. Celý dům hned vypadá monumentálněji a honosněji.
Všichni říkají, že se v něm cítí velice dobře. Vetšinou se ale staví do 2,75m výšky.
73 Rodinný dům Kladno
Nebo tento rodinný dům nedaleko Kladenského centra vklíněný do proluky. Ač by se zdálo že se jedná o jednoduchou věc, právě návaznosti a předivo souvislostí s okolní zástavbou dělají z této věci takový malý bonbónek. Například jen prosté napojení na stávající sítě je doslova detektivní záležitostí spojené s archeologií.
Připojuji několik obrázků interiéru, které ilustrují kontrast mezi tradičním vnějším vzhledem a prostorným, otevřeným řešením hlavní obytné části.
Oboustranná průhlednost a absence příček aspoň z části eliminuje stísněnost malého dvorku.
74 Dům s utajeným suterénem Kyje
Tento dům nebyl samozřejmě realizován a projekt zůstal jako memento nerealistického přístupu investora. Ten chtěl dům samozřejmě třikrát větší než pozemek a tak se vše skrývá po zemí. V podstatě od plotu k plotu je suterén. Jak se to bude dělat a kdo to zaplatí, bylo v první fázi úplně jedno. A ve druhé už samosebou také. :-)
Na dovršení všeho, nad pozemkem ve svahu vznikl několikrát vyšší bytvý dúm, který to všechno zazdil natvrdo.
75 Rodinný domek Zdiby
Prostý a jednoduchý domeček dvou pohodových důchodců se dvěma obrovitými psy, kteří milují návštěvy! Stavební povolení prakticky hotovo, jen začít stavět.
Dům vzniká sice jako novostavba, ale prakticky na stejném místě stávajícího dřevěného domu, který již dosloužil především z hlediska tepelných úspor.
To sgrafito na čelní stěně fasády je indiánský paznak, který něco znamená.
78 Multifunkční dům Šrekov - Vinoř
Tak takto vypadala ona budova původně. Od prvního okamžiku bylo jasné, že se jedná o hlavní křižovatku ve Vinoři. Svědčí o tom i takový nenápadný fakt, že do 50 m od ní se nachází 1,2,3....šest pohostinských zařízení.
V dávných dobách řeznictví. A v ještě dřívějších asi nějaký mlýn u středověké cesty. Jeho č.p. je totiž 1!!! To už něco znamená. Dům s takovým popisným číslem jsem ještě neupravoval a podobné asi upravoval jen málokdo. Zvláště v dobách nezřízeného řádění památkářů. Na jejich počest jsem tedy z domu kousky nechal. Jedná se o asi metr tlusté fragmenty v čelní části, kde se zachovala i krásná klenba.
Pak přišel investor s doslova osudovou myšlenkou. Že pokud je to dům na hlavní křižovatce, tak by taky tak měl vypadat. Měl by se stát orientačním bodem. Místem, kde si lidé dávají spicha. A třeba by měl mít i věž!? No to neměl říkat. Okamžitě se mi zvedl adrenalin a jako vyslovenou provokaci jsem namaloval obrázek nad tímto textem Vznikla celá řádka i dosti odlišných řešení. S jednoduchým podkrovím, se zalomenou mansardou, s rovnou mansardou, hnědo-béžová varianta a nakonec opět na popud investora varianta zeleno-zelená... neboli Šrekov.
To je ten u pomalovaných garážových vrat na spodním obrázku. No proč ne. Mimochodem dodnes vedeme s dodavatelem stavby spor o tom, kdo ponese odpovědnost za to, že někdo podlehne kouzlu perspektivy na vratech a vjede do domnělého parku.
Skutečná realizace. Tahle fotka se mi zvlášť líbí. Je na ní však drobná chybka kterou omítkáři přehlédli. A já pod lešením také. Skutečná realizace.
Skutečná realizace. Na této a této fotce je zábavná asociace s křížem na stropě a čertími růžky nad vchodem. Obě záležitosti však vznikly úplně náhodně a neúmyslně. V prvním případě je to podpora "české placky" (druh klenutého stropu), ve druhém pak zbytek po zářezech pro roletu řeznického krámu. střed města.
Skutečná realizace. Zde pohled za kuropění. Dokonce i hospoda dříme. Pohled z ulice Mladoboleslavské a pohled z ulice Bohdanečské, zde je vidět opět trochu jiné barevné řešení. Variant i tohoto projektu vzniklo opravdu nepřeberné množství a dodnes se pod vlivem obnažených zrádností v skoro metr tlustém smíšeném zdivu projektová dokumentace stále upravuje.
Po obsáhlých konzultacích s dopravním podnikem uvažujeme i o dalších závažných změnách v dopravní situaci kolem Šrekova. Například změna směru průjezdu přilehlou jednosměrnou komunikací. Velmi by to zjednodušilo autobusovou dopravu a umožnilo by to vzniknout hned několika dalším parkovacím místům, kterých v dnešní době není nikdy dost.
Vlevo ještě jeden zábavný podhled za nepřízně počasí. A jsme v interiérech. Tedy hned v prvním patře a prvním podkroví . (Vizualizace přízemí se mi prostě nepovedly). Jsou to pohodové velkoprostorové kanceláře. Občas WC a i kuchyňka by se našla.
Konkrétní řešení vznikne až s konkrétním uživatelem. Skutečná realizace přinesla malou změnu v podobě další příčky pro šéfovskou kancelář. Ten světlý obdélník na obrázku vlevo v levém zadním rohu místnosti.....ha! TO je věžička. Už jsem tam odtud volal na krásného prince, aby mne vysvobodil jako zlatovlasou princeznu uvězněnou ve věži. Neuvěřitelný pocit mi ale zkazila projíždějící řvoucí nákladní Tatrovka.
Toto jsou již rendry z třípokojového bytu ve druhém podkroví. Obývák, kuchyňský kout, dětský pokoj, ložnice rodičů. Možná budou ve výsledku vypadat také malinko jinak, protože tepelná izolace bude nadkrokevní, tedy možná ještě krokve přiznáme v interiéru. Inu, změna to je stavebnictví. Tyto dva obrázky zachycují druhý, malý, tedy jen 1+kk byteček. Jedno je pohled přes odpočinkové centrum na ložnici a druhý obráceně, od ložnice na kuchyňský kout. Měl by sloužit správci domu.
V dávných dobách řeznictví. A v ještě dřívějších asi nějaký mlýn u středověké cesty. Jeho č.p. je totiž 1!!! To už něco znamená. Dům s takovým popisným číslem jsem ještě neupravoval a podobné asi upravoval jen málokdo. Zvláště v dobách nezřízeného řádění památkářů. Na jejich počest jsem tedy z domu kousky nechal. Jedná se o asi metr tlusté fragmenty v čelní části, kde se zachovala i krásná klenba.
Bohužel o tom, že je to mlýn, jsme se dozvěděli s investorem pozdě. Vlastně až ve chvíli, kdy hrůzou zesinalý geolog vlastníma rukama začal u základů v docela obstojně vypadající soudržné hlíně vyhrabávat asi pět centimetrů tlustou naprosto kluzkou hmotu, o které temným hlasem prohlásil, že je to dno potoka, po kterém když zaprší, odjede celý barák na přilehlou ulici.
Vzápětí začal tak strašný slejvák, že kdo nedostal infarkt, dostal mrtvici. Nakonec to spravili jako skoro vždycky peníze. Investor přihodil a celý rozpadající se dům za zainjektoval křížem krážem mikropilotami a stáhl obrovskými tahy.
Při navrhování domu se dělo i moho dalších veselých příhod. Například jsem několik dnů nemohl najít svůj mobil, a až na kontrolním dnu mi zedníci předali betonovou hroudu, ze které se údajně ještě den před tím ozývalo zvonění. Fotil jsem totiž výztuže v jámě před betonováním a mobil jsem tam položil abych měl nějaké měřítko na fotce. No a pak jsem ho tam nechal.
Nebo mne mlátila stará paní deštníkem, že jsem neznaboh, protože jsem si dovolil na baráku udělat věžičku. "Na tu má právo jenom kostel" křičela jako pominutá.
Další veselou příhodou bylo dokazování, že úzký chodníček kolem rohu je průjezdný i pro maminky. Několik jich tam jezdilo s kočárkem sem a tam a my to točili na film.
Dům zpočátku dost provokoval a vzbuzoval emoce, ale dnes už si lidé ani nepamatují, jak to na rohu vypadalo dříve. Jakoby tam Šrekov stál odjakživa.
Tento dům už je prakticky postaven v hrubé stavbě a přesto jsem se doposud nezmohl na jeho prezentaci na této stránce. Stále se mi totiž obrázky které vznikají, nezdají dosti přesné. Nevystihují pohodovou rodinnou atmosféru, která tam jistojistě bude panovat. Tak dobrého investora jsem totiž ještě neměl. Mladý pár, který přesně ví co chce, umí to říct a svá rozhodnutí prakticky nikdy nemění. Při navrhování a nyní při realizaci se stále nemohu zbavit dojmu, že pracuji se studenty architektury, kterým jen letmo pomáhám s diplomovou prací. Tak zatím jen jeden obrázek a potom doufám přibudou i další. Tak, již jsem se zmohl na další, tak mohu pokračovat v chvále. Stavební organizace, která realizuje dům na klíč je zatím ta nejpreciznější, se kterou jsem se ve svém životě setkal. Pravda... není nejrychlejší, ale má jinou velmi dobrou vlastnost. Neustále verifikuje všechny návrhy projektu a nachází přínosná, praktická a mnohdy i zlevňující řešení. Tak takto vypadala ona budova původně. Od prvního okamžiku bylo jasné, že se jedná o hlavní křižovatku ve Vinoři. Svědčí o tom i takový nenápadný fakt, že do 50 m od ní se nachází 1,2,3....šest pohostinských zařízení. Prostě Pak přišel investor s doslova osudovou myšlenkou. Že pokud je to dům na hlavní křižovatce, tak by taky tak měl vypadat. Měl by se stát orientačním bodem. Místem, kde si lidé dávají spicha. A třeba by měl mít i věž!? No to neměl říkat. Okamžitě se mi zvedl adrenalin a jako vyslovenou provokaci jsem namaloval obrázek nad tímto textem Vznikla celá řádka i dosti odlišných řešení. S jednoduchým podkrovím, se zalomenou mansardou, s rovnou mansardou, hnědo-béžová varianta a nakonec opět na popud investora varianta zeleno-zelená... neboli Šrekov. To je ten u pomalovaných garážových vrat na spodním obrázku. No proč ne. Mimochodem dodnes vedeme s dodavatelem stavby spor o tom, kdo ponese odpovědnost za to, že někdo podlehne kouzlu perspektivy na vratech a vjede do domnělého parku. Skutečná realizace. Tahle fotka se mi zvlášť líbí. Je na ní však drobná chybka kterou omítkáři přehlédli. A já pod lešením také. Skutečná realizace. Skutečná realizace. Na této a této fotce je zábavná asociace s křížem na stropě a čertími růžky nad vchodem. Obě záležitosti však vznikly úplně náhodně a neúmyslně. V prvním případě je to podpora "české placky" (druh klenutého stropu), ve druhém pak zbytek po zářezech pro roletu řeznického krámu. střed města. Tato budova byla kdysi řeznictvím a ještě mnohým dalším. Skončila jako: rakve, biče, olejovky - smíšený obchod. Ve značně zchátralém stavu. Několik prvních variant bylo z mé strany dosti ubohých, neslaných, nemastných. Ale že to bude polyfunkční dům sloužící veřejnosti, že tam budou kanceláře i byty, o tom se nepochybovalo nikdy. a hned jsem za ním pelášil. Očekával, že se zasmějeme a brzy na to zapomeneme. Ale když mi bylo řečeno, že je to přesně to co si představoval, pochopil jsem, že to není jen takový obyčejný investor a že možná vznikne "Zajímavej Barák". Okamžitě jsem vypracoval několik (mnoho) dalších, již počítačových variant a odkráčel s nimi na stavební úřad a za starostou. Všichni s úsměvem souhlasili. Je tam prostě pohodová parta, která se nebojí dělat věci. Skutečná realizace. Zde pohled za kuropění. Dokonce i hospoda dříme. Pohled z ulice Mladoboleslavské a pohled z ulice Bohdanečské, zde je vidět opět trochu jiné barevné řešení. Variant i tohoto projektu vzniklo opravdu nepřeberné množství a dodnes se pod vlivem obnažených zrádností v skoro metr tlustém smíšeném zdivu projektová dokumentace stále upravuje. Po obsáhlých konzultacích s dopravním podnikem uvažujeme i o dalších závažných změnách v dopravní situaci kolem Šrekova. Například změna směru průjezdu přilehlou jednosměrnou komunikací. Velmi by to zjednodušilo autobusovou dopravu a umožnilo by to vzniknout hned několika dalším parkovacím místům, kterých v dnešní době není nikdy dost. Vlevo ještě jeden zábavný podhled za nepřízně počasí. A jsme v interiérech. Tedy hned v prvním patře a prvním podkroví . (Vizualizace přízemí se mi prostě nepovedly). Jsou to pohodové velkoprostorové kanceláře. Občas WC a i kuchyňka by se našla. Konkrétní řešení vznikne až s konkrétním uživatelem. Skutečná realizace přinesla malou změnu v podobě další příčky pro šéfovskou kancelář. Ten světlý obdélník na obrázku vlevo v levém zadním rohu místnosti.....ha! TO je věžička. Už jsem tam odtud volal na krásného prince, aby mne vysvobodil jako zlatovlasou princeznu uvězněnou ve věži. Neuvěřitelný pocit mi ale zkazila projíždějící řvoucí nákladní Tatrovka. Toto jsou již rendry z třípokojového bytu ve druhém podkroví. Obývák, kuchyňský kout, dětský pokoj, ložnice rodičů. Možná budou ve výsledku vypadat také malinko jinak, protože tepelná izolace bude nadkrokevní, tedy možná ještě krokve přiznáme v interiéru. Inu, změna to je stavebnictví. Tyto dva obrázky zachycují druhý, malý, tedy jen 1+kk byteček. Jedno je pohled přes odpočinkové centrum na ložnici a druhý obráceně, od ložnice na kuchyňský kout. Měl by sloužit správci domu.
79 Rekreační statek na Moravě 2007
Podobný projekt je asi snem mnoha lidí, kteří mají budovatelského ducha. Na místě zcela vybydleného a ze stavebního hlediska absolutně bezcenného menšího statku v neskutečně zapomenutém a tichém místě moravské země, vybudovat statek zcela nový, s využitím všech moderních materiálů a fines dnešního stavitelství. I obsahový záměr je velice zábavný. Nebude to jen trvalé bydlení s hospodářstvím, ale i mejdanové doupě určené k setkávání celé širší rodiny, přátel a spolupracovníků. A co je ještě zajímavější...
Bude zde umožněn pobyt těchto hostů dokonce bez přítomnosti majitele. To znamená, že zde vznikne jakýsi moravský opěrný bod, kdy dostanete klíče od jednoho z pokojů s příslušenstvím a můžete zde i rodinou přespat třeba při cestě do... Benátek :-)
Z ulice vše bude vypadat jako dříve, snad jen trochu úpravněji. Dokonce i klasický vstup přes vjezdová vrata (tak charakteristický pro místní architekturu) bude bezpodmínečně zachován. Po průchodu tímto průjezdem se vám však ukáže potenciál celého komplexu v celé své rozmanitosti. Mnoho podob venkovního i vnitřního sezení umožňuje setkávání a společenskou konverzaci v nejrůznějších variantách.
Hlavní vstup, pamatující i na zimní období s lyžáky, běžkami, bundami a jiným harampádím.
Obývací pokoj je nejreprezentativnější místností celého domu a je k tomu také náležitě vybaven prostorem. Jeho plocha i výška jsou dimenzovány na větší počet lidí, kteří mohou společně jíst, sledovat televizi, diskutovat, nebo jen prostě koukat do krbu a poslouchat hudbu. V letních měsících je možné otevřít všechny dvoukřídlé dveře na terasu a propojit interiér s exteriérem dvorany. Největší stěna je obložena do výšky dvou metrů kamenem a výše pak jeho napodobeninou a slouží jako výstavní plocha pro rozměrná moderní plátna z budoucí sbírky investora. S obývacím pokojem je přes bar propojena i kuchyně sloužící obyvatelům celé usedlosti.
Oba zdánlivě stejné obrázky nejsou stejné. Rozdíl ve výšce místností je skoro dva metry! Je to živoucí doklad toho, jak jsme s investorem takzvaně dostali "bobky" a ze strachu že místnost v zimně nevytopíme, jsme její objem radikálně zmenšili.
Jedna ze šesti ložnic v domě. Vestavěná skříň a pohodlné WC s umyvadlem, vanou, integrovanou sprchou a WC mísou.
Hned na druhém obrázku shora je vidět že součástí celého komplexu je i hospodářská budova na opačné straně dvorany. Její větší část plní funkci garáže na zahradní techniku, skladu, prádelny, sušárny, dílny atd. atd. Všimněte si prosím nádherného slivkového sadu za prosklenými dveřmi. I ten bude jedním ze zdrojů mnoha inspirativních zábav na tomto útulném statku.
Její druhá část (hospodářské budovy) je naopak tvořena malou raritkou a tou je tzv. "pejskárna". Na investora musím prozradit že je světově velmi úspěšným chovatelem jedné velmi náročné rasy, která není ani vzdáleně podobná pejskovi na spodním obrázku.
A když setkávání rodiny a spolupracovníků, tak i setkávání pro nejlepší přátele. Šest rozměrných variabilních a demontovatelných kotců se sprchou a dalšími vymoženostmi. Velmi snadné čištění. Podlahové vytápění. Všude po celém domě jsou využity co nejvíce přírodní materiály, ale jen v obvyklých povrchových úpravách, aby cena zůstala v rozumných mezích. Na celém projektu se mi pracovalo velmi dobře, protože když člověk něco projektuje, musí se s tím doslova ztotožnit a určitou dobu v tom i virtuálně bydlet. A víte že mi to nedělalo nejmenší potíže? Doufám, že také snad jednou dostanu klíče a na pár dní přijedu pomáhat sbírat obrovské a sladké švestky na tu pravou moravskou slivovici, kterou tam místní neuchovávají v lahvích, ale rovnou v kanistrech. Proč troškařit že?
80 Nerealizované projekty
86 Přístavba domu v Kyjích
Zhodnocování domů, které byly dělány s rozmachem, ale velmi brzy se objevily pochybnosti, jestli prostor věnovaný estetice není až příliš drahý. A ty hlodají hlodají, až je zavolán architekt, aby hlodání zamezil.
Je to vždy velmi zapeklitá událost, protože sousedi prostestují proti všemu jako husité. Musí se dokazovat, prokazovat, ukazovat tak dlouho, až se unaví a mávnou rukou. Mnohdy je výhodný výměnný obchod. Ústupek za ústupek.
87 Rodinný dům Veleň
88 Studie rodinného domu
89 Vila pro tři generace Všenory 2005
Atraktivní budoucí vila ve svahu nad Berounkou s uchvacujícím výhledem na celé údolí. Věžáky na Pankráci jsou vidět jako na dlani. Jedná se o radikální přestavbu staršího domu z první republiky. K domu patří dvě samostatné garáže a další hospodářské budovy. Projekt eliminuje svahovitý terén systémem opěrných zdí vytvářejících příjemné vodorovné travnaté plochy pro bazén a jiné rekreační aktivity. Zajímavostí je dispoziční řešení umožňují bezbariérový přístup do domu díky mostu vedoucímu přímo z místní komunikace.
Toto jsou výkresy pro stavbu a jejich originály jsou ke stažení na adrese http://www.edisk.cz/ uživatelské jméno: Bochnak heslo: na tel: 603 939 656 to umožní všem informovaným přístup ke kompletní dokumentaci právě schválené ve stavebním řízení. Součástí dokumentace jsou i tabulky výkazu výměr s naceněním, technická zpráva, vyjádření správců sítí a pod. Součástí adresáře s výkresy DWF je i malý prohlížeč s návodem, který umožní prohlížení a perfektní tisk výkresů v měřítku.
91 Studie pro klienta v USA
92 Rodinný dům Miškovice
Některé rendry interiérů (hlavně chodeb), jsou hodně spartánské, bez obrazů, koberečků a kytiček, jak je u mne zvykem. Ale to čistotě a jednoduchosti celého řešení jen prospívá. Investor určitě není z těch, kdo by si s tím nevěděl rady.
Ale i dodavatel stavby byl dokonalý. Uvedu jeden příklad za všechny: Pane architekte, jednou jste se zmiňoval o tom, že dveřmi z garáže na zahradu se bude tahat i sekačka na trávu. Máte tam ale namalovány plastové dveře 800mm. Těmi ale sekačka neprojde. Nemohli bychom zrušit boční ostění a dát tam dveře na celou šířku té chodbičky?. Samozřejmě jsem souhlasil a dlouze děkoval.
Fór je totiž v tom, že normální dveře se kótují podle světlé šířky průchodu. Tedy osmdesátky mají opravdu průchozí šířku 80cm. U všech oken a plastových prvků včetně plastových dveří je tomu jinak. Ty se kótují dle šířky stavebního otvoru.
Tím pádem se ale od průchozí šířky musí odečíst tloušťka zárubně. A ta je u plastů veliká. Je to vlastně již skoro poslední nevýhoda plastových oken. Ve všech ostatních parametrech již předstihly i dřevěné a hliníkové. No a takových věcí na této stavbě již bylo několik. Jméno firmy neprozradím. Stejně na ní stojí fronta.
93 Rodinný domek u Neratovic
94 Areál IGC Hrdlořezy 1997
Tento doslova, komplex budov byl dokončen již dříve (1997) a slibuji, že ihned, jak zhotovím digitální fotografie, tak je připojím k těmto rendrům.
Skutečnost se od nich totiž liší jen velmi málo. Všimněte si důsledného využití ochranných prvků na všech oknech a dveřích a taktéž firemní barvy, která je hojnou měrou využita i v interiérech a v šatníku majitelů. Ploché zinkové střechy jsou na leteckých fotografiích prostě nepřehlédnutelné!
Příjemná je snaha investora zároveň se zástavbou řešit i zeleň. Však také věnuje oběma mnoho osobního času při údržbě. Zde alespoň jedno foto.
V areálu se nachází obytný dům, na něj navazují kanceláře a za nimi přístavek pro přenocování a pod ním velký vinný sklep.
Odděleně stojí sklady a na ně navazuje velkokuchyně a atelier. Dalšími samostatnými budovami jsou garáže s dílnou a skladem.
Dvůr uzavírá velký krytý bazén s hloubkou 5m pro výcvik potápění a fotografování úžasných Aličiných aranžovaných výjevů.
Později bylo ještě uvažováno s nástavbou rozšiřující prostor skladů. Od toho ale bylo upuštěno ve chvíli, kdy se naskytla možnost koupit sousední pozemek.
95 Zateplení a barevné řešení panelového domu
Tento panelový dům byl prvním barevně pojednaným, při jeho zateplování.
Zdálo by se to jako poměrně jednoduchá záležitost, ale ukázalo se, že to, na co by se člověk chtěl spolehnout nejvíce, tedy na přesnost a modulovost stavby, je naprosto mimo lidské chápání. Skoro žádná okna nejsou nad sebou. Rozdíly jsou neuvěřitelné. Až 15 cm. Ve chvíli, jak malíři začali natírat svislé pásy těsně kolem oken. Nestačili jsme se divit.
Neustále se řeší revitalizace schodišť, ozdobených hnusným PVC a zalištovaným povadlými latexovými hranami, které na svém místě neudrží žádné lepidlo.
Toto by mohlo být dlouhodobé řešení odolné prakticky všemu. Slinutou dlažbu používám celý život a nikdy mne nezklamala. Vydržela i na podlahách v řeznictvích... a to je co říct
96 Nástavba chalupy v Kolovratech
97 Studie zástavby centra Roztok
98 Přestavba vily v Braníku
Jedna z prvních krásných rekonstrukcí starší vily v Barníku pro rodinu velice dobrého kamaráda.
Jednalo se o poměrně zásadní zásahy do celé stavby včetně zbudování nových prostorů a terasy.
Nejednalo se o jednoduchou záležitost. Bylo vypracováno 78 výkresů, každý v několika variantách.
99 Domeček 1996
Projekt malého domku v příjemném prostředí (Lobkovice) byl zajímavý profesionálním přístupem investora, který velmi dobře věděl, že vybudovní parteru kolem domu bude stát více, než dům samotný.
Komplexnost toho přístupu je až zarážející na dobu, kdy tento projekt vznikal. Tedy v roce 1996
